Tekla valašská krev zbytečně?

čtvrtek 4. prosinec 2008 18:55

Tentokrát přátelé vážně. Dovolte, abych vám nastínil smutný příběh, který se udál na moravsko-slovenském pomezí v letech, kdy se zdejší občané velice těžce smiřovali s osudem, jenž jim byl nalinkován. Prosím, neberte to jako historickou studii, píši to ve zkratce, jen jako připomínku hrdinství skromných a bezelstných mužů, kteří se rozhodli, že se nenechají zlomit.

Jen několik málo dní se psal rok 1949. V nedašovském hostinci se poklidně debatovalo, kouř se líně převaloval mezi stoly, když si jeden ze štamgastů všimnul podezřelého auta, které mířilo ke kostelu. Někdo okamžitě vstal a vyběhnul z hostince směrem k nedaleké faře.

Auto zastavilo a vystoupilo z něj několik mužů, kteří přišli udělat prohlídku u zdejšího faráře Františka Půčka. Ten dlouho ležel v žaludku mocným pánům, neboť otevřeně říkal to, na co se jiní neodvažovali ani pomyslet. A teď se s ním rozhodli udělat pořádek. Jenomže farář Půček měl obrovskou důvěru u svých farníků. Mnozí z nich by za něj byli ochotni bojovat a nemysleli to jako klišé, byli ochotni to dokázat činy. A opravdu dokázali. Během chvíle se jich několik seběhlo a svého duchovního bránili těly. Postavili se na odpor i přes to, že riskovali mnohé. Nezvané hosty rázně vyprovodili a postavili hlídky k ochraně P. Půčka. Dokonce někdo vytáhnul starý kulomet z války, osadili ho tak, aby v hledáčku neustále bylo prostranství před farou. Vše nasvědčovalo tomu, že povstáním se valašským mužům podařilo těm mocným nahoře ukázat, že se jen tak nedají. Ale ti prozíraví tušili, že tak jednoduché to nebude.

Do Nedašova vtrhla početná skupina ozbrojenců, kteří se prakticky na nic neptali. Brali každého, kdo šel po silnici, nedělali žádné rozdíly. Obsadili budovu školy a začali kruté výslechy. Mocenský aparát využil situace a demonstroval sílu. Nezůstalo u verbálních otázek, ti, u nichž se projevila největší odvaha, byli tvrdě mučení. Podle pamětníků byly stěny školních tříd plné krvavých skvrn. A potom se rozeběhlo zatýkání v domovech osob, jejichž jména zmučení nebožáci vyslovovali. Hrůzy trvaly mnoho hodin, v horších případech i několik dnů. A vše jenom proto, že farníci nechtěli nechat na pospas svého pastýře.

Padly rozsudky. Někteří z aktérů si svým hrdinstvím vysloužili nemálo let těžkého žaláře. Farář Půček si odseděl dva roky. Když se vrátil, byla to obrovská sláva a je potřeba dodat, že žalářní kobka ho nezlomila. Nenechal si vzít ani víru, ani osobní přesvědčení ve věcech společenských. To samé lze říct i o jeho zatčených ochráncích, ti se však již navždy ve snech a vzpomínkách vraceli k okamžikům, kdy leželi svázaní na lavici a obušek jim bušil do holých chodidel, jiní byli připoutáni k topení a biti po tváři a jiní…Mohl bych pokračovat dál. Ti lidé ovšem věděli, že se postavili za člověka, který si takový čin zasloužil, a věřím, že by to udělali znova.

Jenže vyvstává otázka, zda bychom to dokázali my. Byli bychom ochotni riskovat bolest, zatčení, mučení kvůli víře, myšlence, svobodě či společnému ideálu?

Přátelé, nechci nic jiného, než abychom vzpomněli na všechny, co to dokázali. Oni totiž uvažovali sami za sebe a za to, co cítili, že je dobré. Nebyli masírovaní médii, statistikami ani diktátem firem, co využívají nedostatku pracovních míst. Dělali to, co jim velela jejich hrdost a čest. Prosím, přemýšlejme o tom.

Aleš Naňák

PAVLAhm skvěle20:4811.9.2009 20:48:54
Hanka T.Na to se neda rici nic jineho, nez16:4211.12.2008 16:42:55
Petrůjova J.Konečně jsem to přečetla18:377.12.2008 18:37:44
jan kouřilI já Vá s vítám16:285.12.2008 16:28:40
Tomáš Jurčíkprosba11:465.12.2008 11:46:56
jonyje to potreba stale11:415.12.2008 11:41:29
PierrePane Jirásku23:414.12.2008 23:41:20
zuzananedá se nic dělat,21:594.12.2008 21:59:36
Lída V.Taky o tom přemýšlím,21:304.12.2008 21:30:18
Karel JirásekMáte plus čárku mladý muži.19:284.12.2008 19:28:38
Lubomír PerkKaždý hrdina si zaslouží uznání19:214.12.2008 19:21:52

Počet příspěvků: 11, poslední 11.9.2009 20:48:54 Zobrazuji posledních 11 příspěvků.

Aleš Naňák

Aleš Naňák

Nic světoborného nečekejte. Psát chci o obyčejných maličkostech, o obyčejných lidech a to vše skrze obyčejné myšlenky.

Člověk, který má rád svou domovinu a její příběhy. outils webmaster
widget

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky