Hádanka hrdinného obránce hradu Brumova

pátek 16. září 2016 15:27

Zkusme se společně pustit do pátrání po rozuzlení hádanky z počátku 18. věku…

V okolí hradu Brumova je několik míst, která jsou spjata s událostmi z první poloviny 18. století, kdy tento kraj plenily kurucké hordy. Kaplička v Návojské ulici, obrázek Piety v trati Újezda, dřevěný kříž v Bylnici na Stráži nebo konečně dřevěný kříž na Březové. Právě u toho posledního bych se chtěl zastavit. Na Březové mělo dojít k boji mezi obránci hradu a nepřítelem. Kuruci zde získali převahu a jejich zbraněmi bylo o život připraveno na dvacet mužů v čele s jejich lajtnantem. Boj byl sledován z nedalekých hradeb. Ti, co tam stáli, viděli, jak z nešťastné bitky k hradu prchá jeden z přeživších. Snažil se dostat do bezpečí. Šplhal už kopcem k úpatí hradních stěn, když v tom se za ním na koni pustil kurucký jezdec. Doháněl jej, palaš připravený k úderu. Na hradbách se ozval křik, kdosi volal na prchajícího a snažil se ho varovat. Unavený muž však nerozuměl. Kuruc už byl téměř u něj a na hradbách sílil zoufalý křik. Konečně voják pochopil. V poslední chvíli se otočil, spatřil uštvaného koně a odhodlaného muže na něm. Stačil jen zběžně namířit a zmáčknul kohoutek. Ta rána mu zachránila život.

Popsaná událost se v povědomí místních dochovala poměrně silně. Upomíná na ni informační cedule u kříže na Březové, zmiňuje ji František Saleš Pluskal ve své knize Památky hradu, města a panství Brůmová na Moravě, objevuje se mezi pověstmi ze zdejšího kraje. Jenže v těchto interpretacích najdeme několik zásadních nesrovnalostí. Začněme u textu informační cedule. Ta vznikla v průběhu 80. let 20. století a čteme na ní, že „Stateční obránci města a hradu při vpádu Kuruců pod vedením hradního úředníka Sluky v počtu dvaceti byli zde ubiti, jen Sluka dobře mířenou ranou skolil vůdce Kuruců a tak se zachránil. Všichni padlí byli zde pochováni a na věčnou paměť byl zde postaven v 18. století kříž“. Aha. Takže v tomto textu nám do příběhu vstupuje jakýsi hradní úředník Sluka, který obránce vedl a měl to být on, kdo se výstřelem zachránil a svou kulkou skolil dokonce samotného vůdce Kuruců. Velmi zajímavé podrobnosti. Odkud je ale autor textu znal?

Částečnou odpověď nabízí Pluskalova kniha. V ní se o Kurucích píše: „Podruhékráte u Brůmova na Březové 20 hajduků a jejich lieutenanta Slouka zabili. Jeden hajduk z lukovského panství silně utíkal, Kuruc na koni za ním se pustil a s vytaseným palašem za ním se hnal. To bylo nad rybníkem, který pod zámkem leží. My sousedé jsme na zámku na něho křičeli, aby se pamatoval, načež se na toho Kuruce obrátil a do prsou jemu střelil. Tak svůj život obhájil.“ Tak tady je Sluka jmenován. Jenže ne jako hradní úředník, ale lajtnant (poručík). Navíc se nezachránil, nýbrž padl se svými vojáky. Tím, kdo při útěku vypálil tu spásonosnou kulku, měl být neznámý lukovský voják.

Tak jak to tedy bylo?

Zkusme se podívat do tzv. Kráčalíkova rukopisu, který je v několika verzích (opisech) uchován ve zlínském archivu. Ten nám ve své nejstarší podobě popisuje děje na brumovském panství z počátku 18. století a originál tohoto textu byl napsán zřejmě v letech 1737 – 1739, tedy nedlouho po tom, co se měly stát události v něm popisované. Rukopis situaci na Březové líčí takto: „…po druhý krátě u Brunova na Březovej 20 Hajduchů i jejich P. [ana] Latnanta Stanka zabili. Jeden Hajduch, z Lukovského Panství byl, Ten Tak silně zutíkal, Kuruc na koni se za ním pustil, dohnajíce ho, Palošem naňho zaháněl, ale my súsedi, kteří sme na zámku bydleli, my sme naňho Křičeli, aby se pamatoval, Ten ale H. [ajduch] na toho Kuruce se Obrátil a do Prsů mu střelil, a Tak svůj život obhájil, To bylo nad Rybníkem, který pod zámkem Leží.“  Tak. A nebyl to Sluka (Slouka), ale Stanek, v mladším opise Štankl. Jméno Sluka se objevilo až chybným Pluskalovým přepisem. Pluskal zjevně čerpal z Kráčalíkova rukopisu a autor textu na ceduli zase znal Pluskalovu verzi, proto jméno Sluka převzal. Jen událost popsal (dokreslil) více jako pověst, než tak, jak nám ji zachoval výše uvedený rukopis.

Takže co víme: na Březové se měla strhnout bitva. Padl při ní poručík Stanek/Štankl a s ním na dvacet mužů. Zachránil se pouze nejmenovaný voják z lukovského panství. A koho to vlastně trefil do prsou? Kdoví, o tom se v nám známých pramenech nepíše, jen na té ceduli.

Ještě k tomu vztyčení kříže. Dle cedule byl kříž na Březové postaven už v 18. století. V podkladech prvního vojenského mapování (k roku 1783) však kříž v těchto místech zaznačen nenajdeme. V indikační skice z roku 1828 kříž také zakreslen není (na rozdíl kupříkladu od kříže na Kanajce) a ani na mapě třetího vojenského mapování (1878) kříž vidět není…

Nynější kříž byl na místě staršího postaven a požehnán v roce 2002.

Aleš Naňák

Aleš Naňák

Aleš Naňák

Nic světoborného nečekejte. Psát chci o obyčejných maličkostech, o obyčejných lidech a to vše skrze obyčejné myšlenky.

Člověk, který má rád svou domovinu a její příběhy. outils webmaster
widget

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik