Vědma

pátek 13. leden 2012 18:31

Příběh, který vám dnes povyprávím, je pravdivý. Popisuje zážitek mého kamaráda, který se rozhodl nahlédnout za oponu času a poznat svou budoucnost. Spolu se svou známou se vydal za vyhlášenou věštkyní, aby pochopil, jak dopomoci svému já k lepším zítřkům. A výsledek? Poslouchejte.

Můj kamarád Radek je zvídavý mladý muž, který chce držet opratě života ve svých rukou, proto když se doslechl od své známé, že hodlá navštívit vědmu kdesi v jihomoravské vesničce, nelenil a přidal se. Ti, co už služeb oné tajemné ženy vyzkoušeli, tvrdili, že budoucnost zájemcům prozradí klidně za fidorku či za upřímné poděkování, prostě dělá to z ryzího filantropismu. Radek nicméně uvažoval realisticky a do zadních kapes džínsů rozdělil spravedlivě stokorunu (za informace obecné) a dvoustovku (za něco, co bude mít význam).

Když dorazili na doporučenou adresu, místo okultní jeskyně je čekal domek se zahrádkou a nevelkým dvorkem. Zazvonili na zvonek na plotku a po chvilce jim otevřela postarší paní s velkými kruhy v ušních boltcích. Radek se zeptal, zda jsou správně tam, kde čas neběží podle zaběhlých pravidel, načež ona dáma nejistě odpověděla, že zřejmě ano, a pozvala je dál. Ve verandě se měli zout a pokračovali na chodbu s pruhovaným kobercem a malými obrázky z polské tržnice na zdech.

Jako první šla známá a Radek čekal v chodbičce. Asi po čtyřiceti minutách se známá objevila a hnala se ke své bundě. S vytřeštěným výrazem hledala peníze, prý ty informace přímo pro ni stojí rovné čtyřista! Radek znejistěl a popadla ho jemná žaludeční nervóza. Někomu za fidorku, jinému za čtyřista. To musela být zpráva jako dělo! Jenže z podivně skleněných očí kamarádky mnoho vyčíst nedokázal.

Konečně byl vyzván, aby vešel vstříc tomu, co ho čeká. A byl skutečně překvapen v již první vteřině, neboť si uvědomil, že musí být tvor enormně přízemní, neboť čekal místnost jak ze Saxany, ovšem budoucnost mu měla být zjevena v obyčejné kuchyni. Tuto drobnost pokorně připsal své náchylnosti paušalizovat. Koneckonců, proč by čarodějka nemohla provozovat své řemeslo u kuchyňské linky z konce 70. let 20. století? Zlehka se poplácal po zadních kapsách, kde pro jistotu přidal zelenou bankovku, a pak to začalo. Karty byly vyloženy a Radek se zatajeným dechem poslouchal, že jednou bude mít děti a budou jistě chytré. Když nebude kouřit, nejspíš se vyhne rakovině plic, srdcový kluk značí potřebu více se soustředit na práci, ovšem piková dáma značí touhu po odpočinku. No prostě monolog pár ekscelánc.

A do toho vrzly dveře naproti stolu a do kuchyně vešla žena v zástěře a s natáčkami ve vlasech. A že prý se nemají nechat rušit. Vědma se rušit nenechala a dál vážným hlasem děla, že Radkovi děti budou zdatné na matematiku. Ovšem Radek byl vykolejen už tím, že jeho budoucnost slyší někdo jiný, a když se žena s natáčkami zeptala, zda si někdo dá chleba se sýrem, jeho důvěra v to pozoruhodné médium byla ztracena.

Vědma však své napojení na zásvětí nepřerušila. Vzývala možné i nemožné a dožadovala se otázek. A tak se Radek v touze podělit se o náklady zeptal na budoucnost své sestry. A dozvěděl se, že sestra je šťastně zamilovaná, přítel ji miluje a po svatbě se dočká dvou dětí. Radek uznale pokýval hlavou a zeptal se na cenu. Vědma prohlásila, že ona nic nechce, nicméně o odměně rozhodne srdíčko. Bleskurychle vytáhla cosi na postříbřeném řetízku, rychlostí světla zakroužila nad rozloženými kartami a poté s dramatickou pauzou pronesla: „Čtyřistapadesát!“ Radek polknul, poprosil o strpení a vyšel na chodbu ke kamarádce pro padesátikorunu.

Když mi to včera vyprávěl, v tuto chvíli se odmlčel a pak dodal: „Na to, že jsem jedináček za čtyřistapade dobrý zážitek, ne?“

Přitakal jsem. A co vy?

 

 

Aleš Naňák

Zuzka (pravá)Paní Lídě nehrabe, Ctirade.13:5516.1.2012 13:55:18
CtiradKoukám,23:4915.1.2012 23:49:59
Lída V.Tedy Zuzko, Vy máte smůlu!23:2614.1.2012 23:26:05
Lída V.Aleši,16:5114.1.2012 16:51:49
ANanakMichaelo,15:3014.1.2012 15:30:52
ANanakDěkuji všem za čas i za názory,15:2414.1.2012 15:24:07
la.mi(Michaela)Aleši,kde jste byl tak dlouho?15:1914.1.2012 15:19:36
josef hejnaAleši, rád vás tady zase čtu.13:3914.1.2012 13:39:57
Jirka.M.Voboro,po té zkušenosti13:2714.1.2012 13:27:57
voboraJirko.M., to je trosku protimluv09:3514.1.2012 9:35:46
Jirka.M.Taky u nás v okolí08:3714.1.2012 8:37:15
RuzenaTrochu se toho bojim05:2514.1.2012 5:25:46
Lída V.Také jsem se podobně nachytala,23:0913.1.2012 23:09:22
matkaŘíkají mi,20:5713.1.2012 20:57:02
NULIPříběh je poučný,20:4813.1.2012 20:48:45
RužaVědma20:2013.1.2012 20:20:41
Honza Marek, KanadaKartářky20:0213.1.2012 20:02:14
ANanakAhoj Moniko!19:1713.1.2012 19:17:54

Počet příspěvků: 21, poslední 16.1.2012 13:55:18 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.

Aleš Naňák

Aleš Naňák

Nic světoborného nečekejte. Psát chci o obyčejných maličkostech, o obyčejných lidech a to vše skrze obyčejné myšlenky.

Člověk, který má rád svou domovinu a její příběhy. outils webmaster
widget

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky